Senior, který podniká, musí pravidelně posílat zálohy na zdravotní pojištění
3.8.2015
Podnikání s sebou nese řadu povinností. Jednou z nich je placení záloh na zdravotní pojištění. Pojistné ze svého podnikání je povinen odvádět každý podnikatel bez ohledu na věk. Placení záloh na zdravotní pojištění se tak dotýká i seniorů, kteří si podnikáním přivydělávají k důchodu.
Výše pojistného na zdravotní pojištění závisí na výši příjmu v předchozím zdaňovacím období. Výše pojistného je stanovena jako 13,5 % z vyměřovacího základu. Tím je polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji, tj. polovina základu daně.
zdroj: FreeDigitalPhotos.net, autor: stockimages
Za každého důchodce, poživatele důchodu z důchodového pojištění, je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. Stát platí za takové osoby měsíčně pojistné v zákonem stanovené výši. Důchodce, který podniká, ale musí být u své zdravotní pojišťovny zaregistrován jako osoba samostatně výdělečně činná. Každý rok, po podání daňového přiznání, má také povinnost podat přehled OSVČ o příjmech a výdajích. Po prvním roce podnikání doplatí zdravotní pojištění jednorázově, po odevzdání přehledu. V prvním roce podnikání zálohy platit nemusí, neboť ještě nejsou k dispozici podklady k výpočtu záloh (samozřejmě podnikateli nic nebrání v tom, aby si zálohy posílal průběžně).
Starobní důchodci jsou pro potřeby zdravotního pojištění považováni za státní pojištěnce. Neplatí pro ně tedy minimální vyměřovací základ, od nějž se odvíjí povinnost samostatně výdělečně činných osob odvádět minimální zálohy i ve chvíli, kdy je jejich příjem z podnikání spíše symbolický nebo jsou dokonce ve ztrátě. Tím pádem odvádí pojistné, které odpovídá jejich příjmům, resp. vyměřovacímu základu. Nemusí se tak obávat vysokých záloh, např. ve výši minimálního pojistného, jako je tomu o podnikatelů, pro které je podnikání hlavním příjmem.
Obdobné podmínky, jako starobní důchodci, mají tzv. předdůchodci. Ti sice ještě nedostávají starobní důchod, ale čerpají ještě před dosažením nároku na důchod prostředky, které si naspořili v penzijním připojištění. Pro potřeby zdravotního pojištění jsou také státními pojištěnci a zdravotní pojištění odvádí podle příjmů, které skutečně dosáhli.
Pro potřeby sociálního pojištění je podnikání starobních důchodců považováno za vedlejší činnost. V případě, že rozdíl mezi příjmy a výdaji činí 62.261,- Kč nebo méně, nemusí podnikatel odvádět sociální pojištění ani zálohy na něj v dalším roce. V případě, že by byl rozdíl mezi příjmy a výdaji vyšší, než 62.261,- Kč, vztahují se na podnikatele zálohy na sociální pojištění. Minimální zálohy jsou 758,- Kč u osob, které se neúčastní důchodového spoření a 680,- Kč u osob, které důchodové spoření mají.
autor: Josef Blažek
