Platíme v ČR vysoké nebo nízké daně?
27.10.2014
Mezi nejčastěji placené daně v Česku patří daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty. Charakter daně mají také zdravotní a sociální pojištění.
Daň z přidané hodnoty platíme všichni, neboť je obsažena v ceně zboží a služeb, které nakupujeme. Se základní sazbou DPH 21 % se Česko pohybuje na obdobné úrovni, jako jiné státy EU. Sníženou sazbu DPH 15 % máme druhou nejvyšší v Evropě, vyšší sníženou sazbu má pouze Maďarsko, 18 %. Se sazbou daně z příjmů právnických osob 19 % se pohybujeme na obdobné úrovni, jako ostatní státy EU.
O tom, zda platíme vysoké či nízké daně ale nerozhoduje pouze sazba daně. V Česku máme sazbu daně z příjmů fyzických osob 15 %, poplatníci s vyššími příjmy ale v roce 2013 podléhali ještě tzv. solidární dani ve výši 7 %. Na Slovensku a v Polsku se vrátili k progresivnímu zdanění: Na Slovensku se odvádí daň ve výši 19 % a 25 %, v Polsku 18 % a 32 %. Zdálo by se, že čeští poplatníci odvádějí méně, než poplatníci v sousedních státech. Bohužel tomu tak není, liší se jednotlivé základy daně. Čeští zaměstnanci odvádí 15 % ze své superhrubé mzdy, podnikající fyzické osoby si nemohou svůj základ daně snížit o uhrazené zdravotní a sociální pojištění. Slovensko a Polsko zdaňují hrubé mzdy, stejně jako tomu dříve bylo v Česku.
Rovné postavení nemají ani jednotliví čeští poplatníci. Když do daňového zatížení zahrneme také zdravotní a sociální pojištění, odvedou lidé s extrémně nízkými příjmy neúměrně více, než lidé, kteří se svými příjmy oscilují okolo průměrné mzdy. Zdravotní a sociální pojištění totiž musí odvádět všechny OSVČ, pokud nemohou doložit, že je jejich podnikání vedlejší činností. Zaplatí tak přinejmenším pojistné v minimální výši, na které by si drobný živnostník teoreticky nemusel vydělat. Lidé s extrémně vysokými příjmy naopak neodvádí daně a pojistné z celé částky, kterou vydělají, neboť pro potřeby pojistného existuje maximální vyměřovací základ.
Stejně tak poplatníci, jejichž příjmy se pohybují v nějaké „obvyklé hladině“, neodvádí daně stejně. Existuje totiž celá řada způsobů, jak svou daňovou povinnost legálně optimalizovat. Rodiny s dětmi mohou využít slevy na dani. Státu tak odvedou méně, než ti bezdětní. Sezdaní mají možnost využít slevu na dani na vyživovanou manželku (manžela), lidé různými stupni invalidity využijí slevy v odpovídající výši. Zákon o daních z příjmů nabízí řadu položek odčitatelných od základu daně. Pomocí životního pojištění, penzijního připojištění či sponzorského daru lze snížit základ daně.
Obdobné prvky daňové optimalizace umožňují všechny státy Evropské unie. Výši odváděných daní je vhodné pravidelně sledovat, aby bylo možné efektivní využití jednotlivých prvků daňové optimalizace. Pokud by to mělo své ekonomické opodstatnění, vyplatí se své daňové povinnosti plánovat i na mezinárodní úrovni.
Tip pro Vás:
Společnost Profi-kancelář s.r.o., která funguje již od roku 2006 a má již stovky spokojených zákazníků vám jako začínajícímu podnikateli pomůže s rozjezdem vašeho podnikání a základní agendou. Více například o virtuální kanceláři, založení s.r.o. nebo a vedení účetnictví zde.
autor: Josef Blažek
