Kolik dostanu, pokud jsem dlouhodobě nemocen?
11.4.2016
Pokud nás postihne vážná či méně vážná nemoc nebo pokud se nám přihodí úraz, je naše výkonnost oslabena. Proto bychom měli dodržovat vhodný léčebný režim a v klidu domova čerpat síly. Abychom po dobu léčení nezůstali bez příjmů, můžeme využít náhradu mzdy a nemocenskou.
Nemocenská živnostníka
Jako osoba samostatně výdělečně činná přirozeně nemůžeme využít náhradu mzdy. V případě dlouhodobého onemocnění nebo vážného úrazu ale můžeme využít nemocenskou. Podmínkou je dobrovolná účast na nemocenském pojištění (pozor, nejedná se o zdravotní pojištění, ale o nemocenské pojištění, které spolu s důchodovým pojištěním můžeme odvádět okresní správě sociálního zabezpečení). První dva týdny nemoci tak budeme bez příjmů, od 15. dne nám okresní správa sociálního zabezpečení začne vyplácet nemocenskou.
Minimální pojistné je 115 Kč měsíčně, protože minimální vyměřovací základ je stanoven na 5.000 Kč. Minimální denní dávka nemocenské je 89 Kč, což je 2.670 Kč za měsíc. Maximálním vyměřovacím základem pro stanovení pojistného je vyměřovací základ pro důchodové pojištění stanovený na přehledu OSVČ. Abychom dosáhli solidní nemocenské, je nutné si kromě nemocenského pojištění platit také poměrně vysoké důchodové pojištění. Maximální denní dávka nemocenské, které lze dosáhnout, je 892 Kč, 26.760 Kč měsíčně. Takovéto dávky bychom dosáhli při měsíční platbě nemocenského pojištění 2.449 Kč a důchodového pojištění 31.092 Kč.
Nemocenské pojištění můžeme mít i tehdy, je-li naše samostatná výdělečná činnost vedlejší. V takovém případě platíme minimální měsíční pojistné. Pokud bychom zaplatili víc, tak se k částce nad minimální pojistné při výpočtu nemocenského nebude přihlížet.
Náhrada mzdy a nemocenská zaměstnance
zdroj: FreeDigitalPhotos.net, autor: hin255
Zaměstnanci mohou, na rozdíl od OSVČ, požívat ochrany pracovního práva, ze které vyplývá také nárok na náhradu mzdy. Pokud nám lékař vystaví neschopenku, první tři dny jsme bez příjmu. Od čtvrtého do čtrnáctého dne nám pak náleží náhrada mzdy, a to pouze za pracovní dny. Náhrada mzdy závisí na dosaženém průměrném výdělku zaměstnance v předcházejícím čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu. Náhrada mzdy nám přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Od 15. dne máme nárok na nemocenskou.
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny. Zaměstnavatel je zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Ve stejné výši 60 % denního vyměřovacího základu může být zaměstnancům vypláceno ošetřovné. Peněžitá pomoc v mateřství, která je také ošetřena zákonem o nemocenském pojištění, činí 70 % denního vyměřovacího základu.
Nemocenská nezaměstnaných, rodičů na mateřské dovolené a studentů
Zákon o nemocenském pojištění umožňuje účast pouze zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným. Osoby evidované úřadem práce jako uchazeči o zaměstnání, rodiče pobírající peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek a studenti nejsou nemocensky pojištěny. Nemají tak nárok na nemocenskou, ani na další dávky stanovené zákonem o nemocenském pojištění.
autor: Josef Blažek
