Jaký je rozdíl mezi stravenkou a stravným ve firmě?
6.1.2020
Stravné, nazývané také diety, slouží jako kompenzace výdajů na stravování na služebních cestách zaměstnanci nebo OSVČ. Stravenka je pak poukázkou na jídlo do restaurace nebo na nákup potravin.
Stravné na pracovních cestách
Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje. Musí mu vyplatit mu tzv. stravné. Tuzemské stravné se poskytuje v závislosti na délce pracovní cesty. Stravné jako náhrada zvýšených stravovacích výdajů, např. v restauracích, kde se zaměstnanec obvykle nestravuje, zaměstnanci náleží v závislosti na době, která uplyne od jeho výjezdu k mimořádnému výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce do návratu zpět.
Zákoník práce rozlišuje poskytování stravného v podnikatelské a nepodnikatelské (státní) sféře. Zaměstnavatelé v soukromém sektoru a podnikatelské sféře mohou svým zaměstnancům stravné libovolně navýšit dle vlastní úvahy. Tato možnost ale pochopitelně neplatí pro snižování. Sazby stravného pro tuzemské pracovní cesty se uvádí v § 163 odst. 1 a v § 176 odst. 1 zákoníku práce. Každý rok je pak vydávána vyhláška, která zvyšuje sazby stravného, průměrnou cenu pohonných hmot, včetně sazby základní náhrady osobních vozidel.
Stravenky a závodní stravování
Na rozdíl od stravného při pracovních cestách není zajištění stravování na pracovišti povinností zaměstnavatele. Zákoník práce pouze v ustanovení § 236 popisuje, že musí svým zaměstnancům umožnit ve všech směnách stravování. Umožnění znamená možnost zaměstnanců vzdálit se z pracoviště v době pracovní přestávky a najíst se v dosahu nějakého stravovacího zařízení, případně na místě k tomu určeném, kde si mohou sníst své přinesené jídlo.
Poskytnutí stravného je povinnost zaměstnavatele, zajištění stravování na pracovišti už ale ne, což znamená, že ani stravenka není nároková. Je pouze zaměstnaneckým benefitem a závisí jen na zaměstnavateli, zdali vám v práci poskytne stravenku, možnost závodního stravování anebo ani jedno. Vždy však musí poskytnout přestávku na jídlo. Z daňového hlediska jsou stravenky výhodné jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Zaměstnavatel si může uplatnit až 55 % hodnoty stravenky jako daňově uznatelný náklad a 45 % hodnoty hradí zaměstnanec.
Zaměstnanci náleží stravenka (pokud zaměstnavatel na stravování zaměstnanců přispívá) pouze tehdy, je-li použita na stravování během pracovní směny. Zaměstnanec tedy musí být přítomen na pracovišti. Má-li např. náhradní volno a není přítomen v práci, podmínka na příspěvek na stravování, tedy na stravenku, splněna není. Stravenku musí zaměstnanec dostat předem, aby ji mohl použít pro úhradu stravy. Není tedy přípustné dávat zaměstnancům stravenky zpětně, protože jejich použití by v takovém případě neodpovídalo zákonnému účelu příspěvku na stravování.
autor: Josef Blažek