Jak podnikat na „vedlejšák“ – na co dát pozor?
24.8.2020
Pro mnoho zaměstnanců představuje podnikání a status OSVČ vítanou možnost vylepšení jejich rozpočtu. Předtím, než se ale zaměstnanec pustí i do podnikatelských aktivit, je třeba, aby si ujasnil některé své budoucí povinnosti. Na co by tedy neměl ten, kdo zvažuje otázku jak založit s.r.o. a podnikat nezapomenout?
Důchodové pojištění
Vyplnění jednotného registračního formuláře, jehož prostřednictvím podnikatel oznamuje zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení fakt, že se stává OSVČ vedlejší, by mělo být první věcí při zahájení podnikání na živnostenském úřadě. Pro podnikatele je příjemné, že OSVČ, který vykonává svou činnost jako vedlejší, nemusí v prvním roce svého podnikání platit měsíční zálohy sociálního pojištění. I v dalších letech je ale situace poměrně příznivá. Pojistné se platí z vyměřovacího základu, který tvoří rozdíl mezi příjmy a výdaji z podnikání a jedná se o určité zákonem stanovené procento vyměřovacího základu. Pokud rozdíl mezi příjmy a výdaji klesne pod určitou hodnotu (tzv. rozhodnou částku), nemá podnikatel povinnost důchodové pojištění platit. Rozhodná částka je vyhlašována každý rok a vyplývá s průměrného platu v hospodářství dosaženého za loňský rok.
Podání přehledu sociální i zdravotní pojišťovně se věnuje níže uvedená část o dani z příjmu.
Možné je i přihlášení k pojištění nemocenskému, které je pro OSVČ je dobrovolné. Je však třeba si uvědomit, že ve chvíli, kdy se OSVČ k nemocenskému pojištění přihlásí, stane se z OSVČ vedlejší OSVČ hlavní a podnikatel bude muset na důchodové pojištění platit měsíční zálohové platby.
Nemocenské pojištění
I zde platí obdobně jako u sociálního pojištění lze podat přihlášku k pojištění příslušné zdravotní pojišťovně vyplněním jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadu. OSVČ, která je zároveň zaměstnaná a zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů (jako hlavní zdroj příjmů by měl být určen vyšší příjem), nemusí podle zákona platit zálohy na zdravotní pojištění a pojistné zaplatí po podání daňového přiznání podle výše vypočtené v přehledu o příjmech a výdajích. Vypočtené pojistné OSVČ doplatí za rok jednorázově při odevzdání přehledu dle skutečně dosaženého zisku.
Pokud přitom zaměstnavatel, kde OSVČ vykonává svou hlavní práci, odvádí zdravotní pojištění alespoň ve výši minimální mzdy, nemusí coby podnikatel platit zálohy ani v dalších letech svého podnikání.
Daň z příjmů pro OSVČ vedlejší
Pokud zaměstnanec současně podniká, nemůže automaticky počítat s tím, že mu daňové přiznání a přehled o příjmech a výdajích pro sociální a zdravotní pojišťovnu, zpracuje zaměstnavatel stejně jako v době, předtím, než se svojí vedlejší činností začal. Zaměstnavatel mu pouze vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a dále si již musí zaměstnanec/podnikatel vyplnit daňové přiznání a přehled pro pojišťovny sám, případně s pomocí svého daňového poradce.
Některý zaměstnavatel může zaměstnanci/OSVČ zpracování a podání dokumentace nabídnout, nelze ho však nárokovat.
Student, důchodce, rodič na rodičovské dovolené…
Podnikání na „vedlejšák“ se nemusí týkat je zaměstnanců, stejně tak může jít o studenty, důchodce, rodiče na rodičovské dovolené apod. Všichni ti si musí uvědomit, že ve chvíli, kdy se změní podmínky (typicky ztráta některého z výše uvedených zařazení), z vedlejší činnosti se stane hlavní a podnikateli najednou vyvstane povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
Oznamovací povinnost vůči zaměstnavateli
Vždy je třeba si také uvědomit, že zaměstnanec má ke svému zaměstnavateli povinnost oznámit mu, pokud hodlá podnikat ve stejném oboru. V případě, že je součástí jeho pracovní smlouvy tzv. konkurenční doložka, může být takové podnikání dokonce vyloučeno. V opačném případě, tj. pokud je obor jeho podnikání jiný, žádnou oznamovací povinnost nemá.
EET
Důležitý je i způsob, kterým bude podnikatel inkasovat tržby, pokud bude mezi těmito způsoby i hotovost, pak je nutné, aby se přihlásil k EET.
autor: Redakce
