Kdy je podnikání vedlejším zdrojem příjmů a co to znamená
4.8.2014
Podnikání jako vedlejší samostatná výdělečná činnost přináší podnikateli úsporu nejen na zdravotním a sociálním pojištění. V některých případech lze ušetřit i na daních. O tom, zda je podnikání hlavní nebo vedlejší činnost, hovoří § 9 odst. 6 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Podle tohoto ustanovení je podnikání vedlejším příjmem, pokud posuzovaná osoba:
- vykonávala zaměstnání,
- pobírala invalidní důchod starobní důchod,
- měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
- osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
- osobně pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupních II až IV, pokud se jedná o osobu blízkou nebo jde o osobu, jež není osobou blízkou a zároveň žije s OSVČ v domácnosti,
- vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo
- byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 3 písm. a) tohoto zákona, např. studentem do věku 26 let.
Osoby, které spadají do některé z těchto kategorií, v prvním roce podnikání nemusí odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Skutečnost, že se jednalo o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, je podnikatel povinen doložit České správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce od podání přehledu o příjmech a výdajích. Osoba, která vykonává podnikání jako vedlejší činnost, odvádí zálohy na zdravotní a sociální pojištění podle skutečně dosaženého zisku (resp. rozdílu mezi příjmy a výdaji). V případě, že rozdíl mezi příjmy a výdaji činí 62.261,- Kč nebo méně, nemusí podnikatel platit sociální pojištění ani zálohy na něj v dalším roce. Odvede tak pouze zdravotní pojištění vypočtené z rozdílu mezi příjmy a výdaji. V případě, že by byl rozdíl mezi příjmy a výdaji vyšší, než 62.261,- Kč, vztahují se na podnikatele zálohy na sociální pojištění. Minimální zálohy jsou 758,- Kč u osob, které se neúčastní důchodového spoření a 680,- Kč u osob, které důchodové spoření mají.
Podnikání jako vedlejší přivýdělek tak mohou využít studenti, důchodci i běžní zaměstnanci. Ženy, které pobírají nemocenské dávky z důvodu těhotenství by se ale měly mít na pozoru. Pokud později požádají o porodné, může se stát, že na něj vůbec nedosáhnou z důvodu příliš vysokých příjmů. Pro účely přiznání porodného, rodičovského příspěvku a přídavku na dítě se totiž postupuje podle § 5 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Ten je v případě vedlejší samostatné výdělečné činnosti přísnější. V prvním roce podnikání se u všech posuzovaných osob nepočítá se skutečnými příjmy, ale s průměrnou mzdou v národním hospodářství. Ta může být vyšší, než skutečný příjem z přivýdělku formou samostatné výdělečné činnosti. U drobných přivýdělků lze určitou ochranu najít v § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Osoby, jejichž roční příjem z podnikání byl nižší, než 6.000,- Kč, nemusí podávat daňové přiznání.
Podnikatelé, kteří využívají namísto daňové evidence výdaje paušálem, nemohou od roku 2013 uplatňovat slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na dítě. Pokud je však takovéto podnikání jejich vedlejší činností, resp. pokud jejich základ daně ze samostatné výdělečné činnosti činí méně, než 50 % z celkového základu daně, mohou slevu na dani na manželku i daňové zvýhodnění na dítě využít. Alternativou může být i přerozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu. Ta sama o sobě paušální výdaje neuplatňuje a tím pádem může využít daňové zvýhodnění na dítě.
Podnikání jako vedlejší přivýdělek může významně pomoci rodinnému rozpočtu. Je zde však nutné počítat s určitými komplikacemi, které přináší naše legislativa. Proto je vhodné důsledně zvážit také další možnosti, jak svůj přivýdělek právně ošetřit. Může jít např. o dohodu o provedení práce, autorský honorář či spolupráci s podnikajícím členem rodiny.
autor: Josef Blažek