I. Koherence s relevantními strategickými dokumenty EU
Ia) Strategické obecné zásady Společenství (SOZS)
SOZS jsou základním dokumentem pro přípravu Národního strategického referenčního rámce
a operačních dokumentů pro programovací období 2007 – 2013.
Poznámka:
XXX prioritní osa OP je dominantně zaměřena na dosažení cílů dané obecné zásady SOZS
XX prioritní osa OP významně napomáhá k dosažení cílů dané obecné zásady SOZS
X prioritní osa OP není přímo zaměřená na dosažení cílů dané obecné zásady SOZS,
ale zprostředkovaně napomáhá k dosažení těchto cílů
Obecná zásada I: Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující
Zásada se věnuje mimo jiné i využívání tradičních zdrojů energie. Toto téma se vyskytuje
v OPPI prostřednictvím specifického cíle „Zvýšit účinnost užití energií v průmyslu a využití
obnovitelných, příp. i druhotných zdrojů energie“, realizovaného v Prioritní ose 3 OPPI v
rámci oblasti podpory „Úspory energie a obnovitelné zdroje energie“, zaměřené na oblasti
úspory energie v MSP a obnovitelné zdroje energie.
Zásada zahrnuje také posílení součinnosti mezi ochranou životního prostředí a hospodářským
růstem. Toto je i cílem OPPI, a to prostřednictvím prioritních os 3 „Efektivní energie“, 4
„Inovace“ a 5 „Prostředí pro podnikání a inovace“.
Obecná zásada II: Zlepšení znalostí a inovace pro růst
Tato zásada v sobě zahrnuje zvýšení a zlepšení investic do výzkumu a technologického
rozvoje, usnadnění inovací a podporu podnikavosti, podporování informační společnosti pro
všechny a v neposlední řadě zlepšení přístupu k financím.
Všechny prioritní osy OPPI jsou v souladu s touto zásadou. OPPI tuto zásadu respektuje
zejména v následujících oblastech:
- Podpora spolupráce firem, univerzit a výzkumných institucí za účelem zvýšení efektivního a rychlého transferu pokrokového know-how do praxe a podpora rozvoje podnikového VaV především cestou iniciace vhodných kooperačních sdružení, dále také posilování vazeb mezi VaV ve veřejném sektoru a podnikovým VaV s podporou větší úrovně integrace, společné činnosti pracovišť VŠ, výzkumných institucí a podniků inovačního charakteru;
- Rozvíjení firemních aktivit k vytváření vlastních konstrukčních, inovačních, výzkumných a vývojových kapacit a firemní infrastruktury pro VaV s cílem podpořit přístup MSP k novým špičkovým technologiím a znalostem a zvýšit jejich produktivitu;
- Zavádění technických (včetně ekologicky příznivých) a netechnických inovací včetně jejich testování a ověřování jejich uplatnitelnosti na konkurenčních trzích;
- Zavádění nových technologií a výrobních procesů;
- Zavádění technicky nejvyspělejších prostředků ICT;
- Rozvíjení služeb zaměřených na zvyšování úrovně lidských zdrojů v podnicích;
- Rozvoj internacionalizace podniků a výsledků jimi realizovaných inovačních procesů;
- Podpora podnikavosti, zakládání a rozvoje firem a to zejména technologicky orientovaných, včetně vytvoření vhodného prostředí, ale i technických a finančních podmínek umožňujících nejen jejich vznik, ale i další rozvoj stávajících podniků, a ve strukturálně postižených a ekonomicky slabých regionech (zejména seed kapitál a rizikový kapitál, podřízené úvěry, záruky).
Obecná zásada III: Vytváření více a lepších pracovních míst
OPPI se váže na zásadu především prostřednictvím cíle „Zefektivnit využití lidského
potenciálu v průmyslu“ realizovaného v Prioritní ose 5 OPPI.
Zprostředkovaná vazba na tuto zásadu je čitelná v rámci všech prioritních os OPPI (vyjma
PO3). Dosažení cílů oblastí podpory OPPI by mělo vést k vyššímu podílu lidí v zaměstnání a
jejich setrvání v zaměstnání, rovněž by se měla zvýšit přizpůsobivost pracujících a podniků.
Ib) Lisabonská strategie – Národní program reforem (NPR)
Lisabonská strategie byla vyhlášena v březnu 2000, a dále byla rozpracována a doplněna o
závěry zasedání Evropské rady ve Stockholmu (březen 2001) a Göteborgu (červen 2001).
Lisabonská strategie je zaměřena na řešení dlouhodobých makroekonomických a
strukturálních problémů EU jako celku i jednotlivých členských zemí a měla by přispět
k vyšší konzistenci postojů při stanovování národohospodářských priorit. Na základě nového
zaměření Lisabonské strategie, resp. Integrovaných směrů pak ČR zpracovala Národní
program reforem. Vzhledem ke skutečnosti, že Národní program reforem vychází
z Lisabonské strategie, provádíme srovnání pouze s NPR.
OPPI vzhledem ke svému zaměření není koherentní s makroekonomickou části NPR, s části
zaměstnanost se váže prostřednictvím Prioritní osy 5 v oblasti spolupráce podniků a
vzdělávacích institucí a zprostředkovaně v oblasti dalšího vzdělávání ve firmách.
Intenzivní vazba OPPI je s částí mikroekonomickou, a to prostřednictvím všech prioritních os
OPPI. Významná provázanost všech prioritních os OPPI na NPR je čitelná v oblastech
rozvoje podnikatelského prostředí, výzkumu a inovací, další návaznost spočívá v efektivním
využívání energií (prostřednictvím Prioritní osy 3) a dále pak v oblasti ICT (zejména
prostřednictvím Prioritní osy 2).
Dle čl. 9, odst. 3 obecného nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti se pomoc
spolufinancovaná z fondů zaměřuje na priority Evropské unie spočívající v podpoře
konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst, včetně splnění cílů integrovaných
hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (2005-2008), stanovených Rozhodnutím Rady
2005/600/ES. Za tímto účelem Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi zajistí,
aby bylo na uvedené priority vyčleněno 60 % výdajů v rámci cíle „Konvergence“ pro všechny
členské státy EU ve složení před 1. květnem 2004.
Přestože se výše uvedené ustanovení netýká nových členských států, které přistoupily k
Evropské unie 1. května 2004 a později, Česká republika neopomíná zdůraznit soulad
navržené strategie s Národním programem reforem a Lisabonskou strategií (viz NSRR ČR
2007 – 2013). Provázanost s NPR tak odráží i jednotlivé operační programy, ve kterých je pro
programovací období 2007 – 2013 plánován vyšší podíl Lisabonských intervencí než tomu
bylo v minulém programovacím období. Některé operační programy, včetně Operačního
programu Podnikání a inovace, budou přímo zaměřeny na podporu transferu výsledků
výzkumu, vývoje a inovací, zaměří se na rozvoj kvality lidských zdrojů pro potřeby znalostní
ekonomiky a budou tak naplňovat evropský rozměr intervencí.
Operační program Podnikání a inovace plně respektuje požadavky Evropské komise
stanovené v čl. 9 odst. 3 obecného nařízení ke SF a FS. Tabulka č. 17 („Prioritní téma 1“)
v kapitole 5 „Indikativní finanční plán“ uvádí přesný výčet kódů intervencí včetně finančních
částek alokovaných ve prospěch Lisabonské strategie. Tyto kategorie výdajů stanovené pro
jednotlivé prioritní osy OPPI v souladu s kategoriemi výdajů dle přílohy IV. Nařízení Rady
(ES) č. 1083/2006 a v rámci nich navržené alokace ukazují, že OPPI je z 95,30 % zaměřen na
Lisabonskou strategii. Nejvyšší alokace jsou přitom směrovány do kategorií týkajících se
výzkumu a technologického rozvoje, inovací a podnikání.
II. Koherence s prioritami rozvojové politiky ČR
IIa) Národní strategický referenční rámec (NSRR)
NSRR, vycházející ze SOZS, je základní materiál pro tvorbu operačních programů pro období
2007 – 2013.
Provázanost OPPI s NSRR je evidentní u všech prioritních os OPPI a všech strategických cílů
NSRR. Nejvýznamnější vazby prioritních os OPPI jsou na I. Strategický cíl NSRR
„Konkurenceschopná česká ekonomika“. Vazby jsou čitelné v oblastech rozvoje podnikání,
inovačních technologií, výzkumu a vývoje, poradenství, spolupráce, dále pak v oblasti rozvoje
infrastruktury pro podnikání a brownfields.
II. Strategický cíl NSRR „Otevřená, flexibilní a soudržná společnost“ má svůj odraz ve
většině prioritních os OPPI, a to prostřednictvím informační společnosti, spolupráce
podnikatelů se vzdělávacími institucemi a v neposlední řadě prostřednictvím podpory
infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů.
V oblasti úspory energie se OPPI (Prioritní osa 3) váže na III. Strategický cíl NSRR
„Atraktivní prostředí“. Zprostředkovaně se na tento strategický cíl váže i Prioritní osa 5 OPPI,
a to prostřednictvím podpory rozvoje podnikatelských nemovitostí při zlepšení stavu
životního prostředí.
Se IV. Strategickým cílem NSRR „Vyvážený rozvoj území“ je zprostředkovaná vazba
v rámci všech prioritních os OPPI.
IIb) Strategie hospodářského růstu ČR (SHR)
SHR byla přijata vládou 16.11.2005. SHR vytýčila priority hospodářské politiky a podle toho
pak doporučuje jak co nejefektivněji nasměrovat prostředky z rozpočtu vlády a strukturálních
fondů EU. Proto je důležité, aby operační programy na léta 2007 – 2013 byly s touto strategií
v souladu.
Provázanost OPPI se SHR je nejvíce patrná v rámci 1. (Institucionální prostředí pro
podnikání) a 5. (Výzkum, vývoj a inovace) Pilíře SHR, a to prostřednictvím většiny prioritních
os OPPI. Zprostředkovaně jsou také všechny prioritní osy OPPI provázány s 2. Pilířem SHR
„Zdroje financování“.
V rámci 3. Pilíře SHR „Infrastruktura“ je velmi silná vazba na Prioritní osu 3 OPPI v rámci
zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny a tepla a také vazba na Prioritní osu
5 OPPI, a to prostřednictvím podpory infrastruktury pro podnikání.
4. Pilíř SHR „Rozvoj lidských zdrojů – vzdělávání a zaměstnanost“ má svůj odraz především
v Prioritní ose 5 OPPI prostřednictvím podpory infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů.
IIc) Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR)
SRR ČR je základním koncepčním dokumentem realizace regionální politiky ČR a výchozí
základnou pro orientaci rozvojových programů napojených na fondy EU.
Vzhledem ke své povaze má OPPI velmi silnou vazbu na PO 2: Ekonomika regionů. Vazba je
intenzivní v rámci všech prioritních os OPPI (vyjma PO 3) v oblasti podpory podnikatelského
prostředí, malého a středního podnikání, v oblasti inovací, výzkumu a brownfields.
Silně koherentní jsou rovněž všechny prioritní osy OPPI s PO 8: Problémová území. Vazba
prioritních os OPPI na SRR ČR je čitelná především prostřednictvím opatření SRR ČR:
Zvýšení ekonomické výkonnosti problémových území.
V oblasti úspory energie se Prioritní osa 3 OPPI váže na PO 5: Příroda, krajina a životní
prostředí.
Určitá provázanost je rovněž mezi Prioritní osou 5 OPPI a PO 3: Lidé a osídlení. Vazba je
evidentní prostřednictvím služeb v oblasti vzdělávání.
