Jakou funkci vykonává v s.r.o. společník?
15.9.2022
Společníci společnosti s ručením omezeným jsou její zakladatelé nebo osoby, které v ní získali obchodní podíl. Společníkem může být jak fyzická, tak i právnická osoba. Do společnosti vložili společníci své prostředky ve formě základního kapitálu a jsou tedy jejími majiteli.
Společníci ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně. Jedná se tedy o zákonné ručení, které nelze v zakladatelském dokumentu jakkoli omezit. Společníci ručí za dluhy společnosti vždy, dokud není plně splacen základní kapitál společnosti a tato skutečnost není zapsána do obchodního rejstříku.
Do řízení s.r.o. mohou společníci zasahovat prostřednictvím valné hromady, na které se přijímají zásadní rozhodnutí týkající se směru podnikání společnosti. Váha hlasu společníka odpovídá výši jeho podílu ve společnosti.
Samotné každodenní řízení firmy náleží do odpovědnosti jednatele. Zejména u menších s.r.o. bývají společníci zároveň jednateli, větší společnosti jmenují na pozice jednatelů spíše profesionály. Zákon neklade na osobu společníka na rozdíl od jednatele žádné zvláštní nároky, může jím být kdokoli, kdo je svéprávný. Pouze je třeba dát pozor na situaci, kdy je potenciální společník v insolvenci.
Práva a povinnosti společníků ve vztahu ke společnosti jsou ošetřena zákonem o obchodních korporacích, částečně občanským zákoníkem a společenskou smlouvou, tedy zakladatelským dokumentem sepsaným u notáře (v případě jediného společníka se tento dokument nazývá zakladatelská listina). Za to, že podstoupili podnikatelské riziko a do společnosti investovali své prostředky, mají nárok na podíl na zisku. Zisk odsouhlasený valnou hromadou k rozdělení mezi společníky se dělí v poměru jejich podílů.
Povinnost splatit svůj vklad
Každý společník musí do vznikající společnosti vložit alespoň minimální vklad ve výši 1,- Kč (doporučuje se však vložit vyšší částku dělitelnou číslem 100 pro případné rozdělení a převody části podílu). Vklad lze splatit buď celý před založením s.r.o. nebo splatit jeho část a zbytek doplatit nejdéle do pěti let od vzniku společnosti.
Nejméně je možno před vznikem s.r.o. splatit 30% vkladu. Doplatek vkladu do jeho dané výše se realizuje převodem částky z osobního účtu společníka na firemní účet, prohlášením správce vkladu o přijetí doplatku a následným zápisem skutečnosti o doplacení celého základního kapitálu do obchodního rejstříku. Splacením veškerých vkladů společníků končí funkce správce vkladu.
Společník, který by byl v prodlení se splacením, může být rozhodnutím valné hromady vyloučen ze společnosti. Společník s.r.o. může rovněž podat společnickou žalobu. Tou se lze domáhat na jednateli náhrady škody společnosti nebo například vymáhat na jiném společníkovi splnění vkladové povinnosti.
Povinnost odevzdat kmenový list
U společností, ve kterých jsou vklady společníků reprezentovány kmenovými listy, může společníkům vzniknout povinnost kmenový list odevzdat. K odevzdání kmenového listu dochází při odchodu společníka ze společnosti, při stahování kmenových listů z důvodu změn ve výši podílů a při zániku společnosti.
Právo na informace
Každý společník s.r.o. má právo na informace o jejím hospodaření. Nemusí se jednat pouze o informace projednávané na valných hromadách. Společníci do společnosti vložili své prostředky, mají tak právo vědět, jak je o jejich majetek postaráno. K tomu se váže povinnost jednatelů požadované informace poskytnout. Společnost může přijmout stanovy, které popisují způsob předávání informací o jejím hospodaření.
Právo na podíl na zisku
Uplatnění práva na podíl na zisku je podmíněno dosažením zisku a schválením jeho rozdělení společníkům. O rozdělení zisku rozhoduje nejvyšší orgán společnosti tedy valná hromada. V případě jednočlenných společností je svolání valné hromady jednodušší, valná hromada je nahrazena tzv. rozhodnutím jediného společníka. Výplata podílu na zisku podléhá zdanění zvláštní sazbou daně a následně se započítává do základu daně z příjmu společníka.
Společník a jeho práce pro s.r.o.
Společník má povinnost loajality vůči založené společnosti a měl by být loajální i mimo výkon svých práv společníka. Společník může pro svou společnost vykonávat v podstatě jakoukoliv činnost, od dělnické profese po manažerskou funkci. Fakt, že je někdo společníkem, nemá žádný vliv na možnost být ve vlastní společnosti navíc zaměstnán. Společník může mít klasickou pracovní smlouvu a pobírat mzdu ze závislé činnosti.
Zdroj obrázku: freepik.com, karlyukav
