Jak podnikat při zaměstnání na vedlejší činnost
10.3.2022
Chtěli byste si přivydělat při zaměstnání? Pak jednou z možností je začít podnikat na vedlejší činnost.
Podnikání na vedlejší činnost definuje zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Nejčastěji si podnikání na vedlejší činnost zakládají zaměstnanci, rodiče na mateřské dovolené, důchodci nebo studenti. Zaměstnanci, kteří vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnost mají finanční jistotu formou příjmu ze zaměstnání, což jim často přináší důležitý klid pro rozvoj jejich podnikatelské činnosti.
Jak začít?
Před zahájením tohoto druhu podnikání je nutné zvážit dvě věci. První věcí je souhlas zaměstnavatele. Pokud chce zaměstnanec podnikat ve stejném oboru, jako je zaměstnán, musí mít souhlas zaměstnavatele, bez něj podnikat nelze. To se týká i státního zaměstnance. Zaměstnanec musí získat mít souhlas vedoucího úřadu a nezáleží na tom, v jaké oblasti chce státní zaměstnanec začít podnikat.
Druhou věcí je uvážení časových možností a vytíženosti. Je tedy dobré zvážit zda podnikání nebude negativně zasahovat do současného zaměstnání.
Zaměstnanec, který podniká na vedlejší činnost, musí plnit stejné povinnosti, jako ostatní podnikatelé. Pro zahájení podnikání tak musí založit živnostenské oprávnění (popř. oprávnění k podnikání podle jiného předpisu). To si lze zřídit na živnostenském úřadě, poplatek je 1000 Kč.
Zároveň se podnikatel musí registrovat na finančním úřadu, okresní správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně. V prvním roce podnikání pak nemá povinnost platit zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. Pojistné za něj odvádí zaměstnavatel. Po skončení zdaňovacího období si zaměstnanec sám podává daňové přiznání. V něm uvede jak příjmy ze zaměstnání, tak příjmy z podnikání. Výdaje můžete uplatnit buď procentem z příjmů, nebo spočítat skutečné.
Proč je podnikání na vedlejší činnost výhodné?
Co se týče zdravotního pojištění, zaměstnanci vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost platí zdravotní pojištění jednorázově za celý kalendářní rok a zdravotní pojištění se vždy vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu, tj. poloviny daňového základu a nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ jako při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Tito zaměstnanci jsou také nemocensky pojištěni ze zaměstnání, což je výhodnější pro případný výpočet nemocenských dávek. Účast na nemocenském pojištění přináší důležitý pocit jistoty v případě nečekaných zdravotních problémů.
Co se týče sociální pojištění, to se z dosaženého zisku neplatí, pokud je hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) do limitu. Pro kalendářní rok 2022 je limitem částka 93 387 Kč, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku se limit poměrně snižuje. Pokud je hrubý zisk vyšší než daná částka, za první rok podnikání jej podnikatel jednorázově doplatí ČSSZ, minimální záloha na sociální pojištění v roce 2022 je u činnosti vedlejší 1 137 Kč.
Navíc zaměstnanci přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností odvádí sociální pojištění již ze zaměstnání, což pro ně znamená výhodu při výpočtu státních důchodů. Většinou má takový zaměstnanec státní důchod vyšší než OSVČ vykonávající hlavní činnost.
Jak je to s platbou DPH? Registrace k DPH je nutná po dosažení obratu 1 000 000 Kč za uplynulých dvanáct (nebo méně) kalendářních měsíců. Zaměstnanci vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se většinou do limitu vejdou a jsou neplátci DPH, což výrazně zjednodušuje podnikatelovu administrativu.
V kterých oborech podnikat?
Nejčastěji se zaměstnanci pouštějí do oblasti administrativy, grafiky, správy sociálních sítí, copywritingu, účetnictví nebo marketingu.
Zdroj obrázku: Pexels.com
Jak podnikat při zaměstnání na vedlejší činnost
1.3 (26.67%)
3 vote[s]
