Daňové výhody zaměstnaneckých benefitů
20.6.2016
Zaměstnanecké benefity jsou další možností, jak odměňovat zaměstnance. Kromě vlastního užitku také přináší zajímavé daňové výhody jak zaměstnancům, tak jejich zaměstnavatelům.
Příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění
Jedním z nejznámějším benefitů jsou příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění (resp. doplňkové penzijní spoření). Na oba produkty dohromady může zaměstnanec každý rok získat až 30 tisíc korun. Částka nepodléhá dani, ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Na straně zaměstnavatele jsou příspěvky účinným daňovým nákladem.
Poskytnutí firemního vozidla
zdroj: FreeDigitalPhotos.net, autor: Teerapun
Zaměstnavatel může svému zaměstnanci bezplatně poskytnout vozidlo, které bude používat také k soukromým potřebám. V tomto případě se jedná o příjem zaměstnance ve výši 1 % vstupní ceny daného vozidla za každý započatý měsíc, kdy zaměstnanec vozidlo soukromě používal. Tento příjem se přičítá k příjmu zaměstnance a odvádí se z něj tedy zálohy na daň z příjmů a na sociální a zdravotní pojištění.
Příspěvek na rekreaci
Příspěvek zaměstnavatele na dovolenou do 20 tisíc Kč ročně může být výhodný pro zaměstnance i zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel uhradí zakoupený zájezd přímo cestovní kanceláři, pro zaměstnavatele to znamená nedaňový náklad. U zaměstnance se jedná o daňově osvobozený příjem. Zaměstnanec nemůže obdržet částku v penězích, musí se jednat o nepeněžní plnění. Pokud by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci peníze na zájezd, který si zaměstnanec zaplatí, jednalo by se o klasický příjem ze závislé činnosti. Ten by podléhal dani z příjmů ze závislé činnosti a pojistnému. Na straně zaměstnavatele by se jednalo o mzdový a daňově uznatelný náklad.
Stravenky
Poskytnuté stravenky jsou nepeněžním příjmem zaměstnance, který je plně osvobozen od daně z příjmů. U zaměstnavatele se jedná o daňový výdaj pouze ve výši 55 % hodnoty stravenky (maximálně 55,3 Kč na jedno jídlo, jednu stravenku). Pokud ale stravenku zaměstnanci prodává za 45 % její hodnoty, je u zaměstnavatele celá hodnota stravenky daňovým nákladem. Podmínkou nároku na stravenku jsou alespoň tři odpracované hodiny za den. Pokud by směna trvala déle, než 11 hodin, může zaměstnanec dostat dva příspěvky na jídlo.
autor: Josef Blažek