Odrazem implementace strategie udržitelného rozvoje v ekonomické oblasti je v České
republice tato hierarchie cílů:
- obecný cíl, jímž je vytváření podmínek pro takový ekonomický růst, který by při minimálních dopadech na životní prostředí zajistil jak odpovídající kvalitu života pro současnou generaci, tak i perspektivu kvalitního života pro generace budoucí.
- strategické cíle, jimiž jsou:
- dosažení stability hospodářského prostoru ČR a odolnost vůči vnějším negativním vlivům;
- vytváření podmínek pro podnikání minimálně zatěžující životní prostředí
- vytváření podmínek pro flexibilní ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a pro zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky.
V oblasti zlepšování podnikatelského prostředí je realizace výše uvedených specifických cílů
udržitelného rozvoje provázena celou řadou dílčích opatření, zejména vytvořením
dlouhodobých legislativních a ekonomických podmínek pro prosperitu malých a středních
podniků, snížením administrativní bariéry založení, provozování a ukončení podnikání,
snížením celkové daňové zátěže podnikání, efektivním snížením vedlejších nákladů práce a
alokací výdajů veřejných rozpočtů do oblastí s kladnými multiplikačními efekty. V přímém
vztahu ke konkurenceschopnosti je vytváření prostředí pro urychlení přechodu ke znalostní
ekonomice cestou podpory transferu znalostí a technologií, snížení daňového zatížení
výzkumu a vývoje a maximálního využití lidského kapitálu a výstupů inovační činnosti
s cílem zvýšit podíl aktivit s vysokou přidanou hodnotou a s vysokým zhodnocením
energetických a materiálových vstupů a podporovat využití nejlepších dostupných technik
(BAT).
Ekologické problémy mají přímé i nepřímé vlivy na ekonomické subjekty. Omezení
přírodních zdrojů vede stále více k nové orientaci podnikových subjektů, zejména v odvětví
těžebního a zpracovatelského průmyslu. Projevuje se to jednak tím, že podnikový
management má zájem na tom, aby jím realizované ekonomické aktivity vykazovaly
příslušnou ekologickou účinnost, jednak v respektování tzv. společenské legitimity.
Společnost určuje prostřednictvím řady nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí určitý
rámec, v němž se musí podniky pohybovat, pokud chtějí dlouhodobě prosperovat.
Předpokladem dlouhodobého zajištění existence podniku se tak stává shoda podnikového
chování s neekonomickými společenskými představami hodnot.
Pro podniky se tak ochrana životního prostředí stále více stává strategickým konkurenčním
problémem a je prostředkem nejen k zajištění stávajícího, ale i k získávání nového potenciálu
zisku a profilování podniku. Řešení problémů ochrany životního prostředí ze strany podniků
není chápáno jako činitel omezující růst, ale spíše jako předpoklad růstu.
Obecně platí, že respektování ekologického hlediska v podnikatelské strategii, může přispět
k dosažení konkurenční výhody tehdy, jestliže:
- je při ochraně životního prostředí zvyšování konkurenceschopnosti chápáno integrovaně ve všech podnikových funkcích,
- opatření orientovaná dovnitř podniku jsou spojena s opatřeními orientovanými na trh,
- podnik získá časovou výhodu tím, že se ochranou životního prostředí zabývá včas, v předstihu před svými konkurenty.
Praktické zkušenosti se zaváděním prvků environmentálního managementu do celkového
systému managementu podniků má celou řadu příznivých důsledků pro zlepšení celkového
konkurenčního postavení firem. Počet podniků, které začínají zavádět či vylepšovat systém
environmentálního managementu dynamicky roste. Podle údajů o certifikovaných/ověřených
systémech EMS v podnicích v ČR bylo v srpnu 2005 evidováno celkem 990 podniků
s certifikací EMS podle ISO 14 001 a 18 podniků dle EMAS. I přes tyto výsledky je třeba
považovat podíl těchto podniků na celkovém počtu podniků ČR za nízký. K významným
nástrojům budování a správného fungování systému environmentálního managementu patří
především environmentální manažerské účetnictví, jehož využíváním lze dosáhnout toho, že
jsou důležité informace o environmentálních aspektech podnikatelské činnosti podniku
začleněny do rozhodovacích procesů.
Velmi účinnou se v souvislosti s uváděním ekologicky inovovaných výrobků jeví aplikace
kooperační strategie. Důvodem je zejména eliminace tržního rizika a proto tuto formu
preferují zejména defenzivně a selektivně orientované podniky. Je třeba brát v úvahu, že
aspekty ochrany životního prostředí budou ovlivňovat konkurenceschopnost podniku stále
výrazněji. Souvisí to s tím, že v budoucnu lze očekávat, že :
- podniky budou vystaveny rostoucímu konkurenčnímu tlaku a stále větší potřebě adaptability,
- často a nečekaně se na trhu budou objevovat nová nebezpečí a výkyvy, na které budou muset podniky rychle reagovat, pokud budou chtít zachovat svoji prosperitu a existenci,
- rozhodujícím činitelem na trhu se stanou odběratelé,
- zásadně se změní poslání a postavení podniků – jejich hlavním úkolem bude samozřejmě i nadále optimálně zhodnocovat jmění podniku a dosahovat přiměřené míry zisku, ovšem při respektování zásad ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje.
Základním dokumentem na národní úrovni, řešícím problematiku udržitelného rozvoje
v České republice, je Strategie udržitelného rozvoje ČR.
U relevantních prioritních os / oblastí podpory OPPI je horizontální téma udržitelný rozvoj
zohledněno ve výběrových kritériích jednotlivých subprogramů podpory.
Stejně jako u rovnosti příležitostí, je i v případě udržitelného rozvoje stanovena povinnost
respektovat tuto horizontální prioritu již ve specifikaci podmínek k poskytnutí podpory v
rámci jednotlivých subprogramů podpory. Vlastní žádost o poskytnutí podpory obsahuje část
týkající se horizontálních ukazatelů předkládaného projektu. Žadatel o podporu / předkladatel
projektu musí proto již v této fázi posoudit a v příslušné části žádosti popsat vliv projektu na
udržitelný rozvoj, tj. určit, zda je projekt zaměřen zejména na podporu udržitelného rozvoje,
popř. zda má projekt pozitivní dopad na udržitelný rozvoj či zda je z hlediska udržitelného
rozvoje neutrální. Zohlednění tohoto horizontálního cíle v projektu je následně rovněž
předmětem hodnocení projektu v hodnotitelských komisích.
