V procesu přechodu na znalostně založenou ekonomiku a informační společnost hrají zásadní
roli dva faktory: kvalita lidského kapitálu a tvorba, šíření a zavádění technologických,
organizačních a institucionálních inovací. Procesy intenzifikace inovačních aktivit probíhají
napříč ekonomickými sektory a odvětvími. Management znalostí aktivizuje vztahy mezi
marketingem, výzkumem a výrobou a mění i způsob vnitřního fungování organizací.
Zásadním způsobem se na těchto procesech podílí informační infrastruktura a to zejména
tím, že zvyšuje flexibilitu pracovní síly, podporuje vznik, rozvoj a úspěšnost podnikatelských
záměrů a přispívá k vyšší dostupnosti zboží, služeb a informací.
V realizaci kroků orientovaných na přechod na znalostně založenou ekonomiku a informační
společnost je v mezinárodním srovnání ČR teprve v počátečním stádiu. Hlavními problémy
jsou:
- malá účinnost programů zaměřených na celoživotní vzdělávání, kde vedle nedostatečně široké nabídky vzdělávacích aktivit hraje negativní roli i nízká motivace k dalšímu vzdělávání jak ze strany zaměstnanců, tak zaměstnavatelů,
- nedostatečně rozvinutá infrastruktura poradenských a informačních služeb,
- malý rozvoj programů zaměřených na zavádění a využívání ICT v malých a středních podnicích a v celém sektoru služeb,
- nedostatečně motivující prostředí podporující komerční aplikace vědeckovýzkumných projektů,
- nepříznivá kvalifikační struktura pracovníků ve výzkumu a vývoji a neprovázanost rozvoje terciárního vzdělávání na potřeby tohoto sektoru.
V oblasti profesního vzdělávání je třeba hlavně vytvořit podmínky pro založení systému
ověřování kvalifikací, získaných v dalším profesním vzdělávání s využitím akreditací
a certifikací propojených na počáteční vzdělávání a dosáhnout větší koordinovanosti tohoto
vzdělávání s perspektivními potřebami podniků a trhu práce.