V základních sledovaných parametrech úrovně konkurenceschopnosti byl v posledních letech
vývoj v českém průmyslu příznivý a to jak u konkurenceschopnosti poptávkové (především
zvýšeným uplatněním průmyslu v exportu), tak v konkurenceschopnosti cenové (zlepšování
směnných relací), a to i přesto, že posilování koruny a relativně pomalé snižování
jednotkových nákladů práce působily proti uplatnění poptávkových faktorů.
Vzhledem k očekávanému relativně nízkému růstu ekonomiky EU v nejbližších dvou letech
(na úrovni kolem 2 %) bude další akcelerace vlivu poptávkových faktorů v českém průmyslu
již obtížnější a hlavní roli v udržení pozic na zahraničních trzích budou hrát parametry
kvality a technické úrovně produkce.
Pro dlouhodobý vývoj vývozního výkonu českého průmyslu je charakteristické, že je
v rostoucí míře založen na rychlejším růstu hodnoty vývozu než hmoty. Podle údajů Eurostatu
vzrostla hodnota vývozu produkce zpracovatelského průmyslu z ČR do zemí EU v roce 2002
proti roku 1993 přibližně 6krát, zatímco vývoz hmoty jen 2,4krát. Kvalitativní změny ve
struktuře vývozu zpracovatelského průmyslu jsou podloženy změnami podílu produktů
pocházejících ze složitějších výrob a také zvýšením jednotkových cen exportovaných
výrobků. Podobné pozitivní změny jsou pozorovatelné i v datech o struktuře zahraničního
obchodu podle stupně zpracování. Proti roku 2000 byl v roce 2004 objem vývozu high-tech
výrobků 2,3krát vyšší a objem dovozu 1,5krát vyšší.
Česká republika se podílem high-tech výrobků řadí v současné době na 13. pozici v rámci
EU-25 a vykazuje jeden z největších přírůstků tohoto podílu za posledních 5 let. Avšak
za Maďarskem zaostává o téměř 10 pc.b. Největší vliv na růst tohoto podílu má v ČR vývoz
a dovoz počítačů a kancelářských strojů a dále elektroniky a telekomunikačního zařízení.
Posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky zúžilo také mezeru mezi úrovní
produktivity práce na pracovníka a průměrem EU-25. Proti roku 2000, kdy úroveň
produktivity dosahovala 58,5 % průměru EU-25, vzrostl tento poměr v roce 2004 na 64,4 %
a v roce 2005 68,9 %.
Při hodnocení významnosti faktorů, které ovlivňují úroveň globálního ukazatele produktivity
práce a podmínek pro jeho přibližování k úrovni vyspělých ekonomik, je třeba brát v úvahu
především odvětvové rozdíly v úrovni produktivity práce a váhu jednotlivých odvětví, protože
zaostávání úrovně produktivity je v české ekonomice mimořádně diferencované. Průkaznost
komparací s vyspělými ekonomikami však ztěžuje dočasná výhoda nižších osobních nákladů
v České republice. Příčiny zaostávání úrovně produktivity práce v ČR jsou z části též dány
specifikami a průběhem transformace její ekonomiky (viz také kapitola 1.1.5).
