Pro posouzení podpory ze strukturálních fondů EU v rámci České republiky vycházel zpracovatel OPPI ze zhodnocení vývoje hospodářství ČR v delším časovém období, které je rozděleno do více etap.
V letech 1996-2004 činil průměrný roční růst HDP České republiky pouze 2,1 %. Toto tempo růstu zhruba odpovídalo průměrnému ročnímu růstu HDP v zemích bývalé EU-15 jako celku. Ekonomická úroveň ČR měřená výší HDP v paritě kupního standardu na obyvatele vůči průměrné úrovni tehdejší EU-15 se v tomto období prakticky nezměnila. V rámci tohoto období však musíme rozlišovat dvě různé periody: období 1996-1999 vyznačující se velmi pomalým hospodářským růstem (HDP rostl průměrně ročně o 0,9 %) a období 2000-2004 charakterizované výrazným zrychlením růstu HDP (v průměru na 3,1 %).
V dalších dvou letech 2005 a 2006 pozitivní trend předchozích pěti let pokračoval, když HDP České republiky zaznamenal růst o 6 %, resp. 6,1 %. Jedním z pozitivních impulsů růstu HDP v roce 2005 byl vstup České republiky do Evropské unie, který kultivoval institucionálně legislativní prostředí v ČR a rozšířil možnosti volného pohybu zboží, služeb a kapitálu.
Tempo konvergence české ekonomiky se zrychlilo teprve v posledních třech letech, kdy její růst výrazně předbíhal průměr EU-25. V roce 2005 dosáhl růst v eurozóně pouze 1,3 %, a po ztrátě dynamiky v jeho závěru zaostal za rokem 2004 (růst 2,1 %). I přesto se země EU staly hlavním odbytištěm tuzemské produkce a měly rozhodující zásluhu na tom, že obchodní bilance České republiky skončila přebytkem.
Tabulka 2: Roční reálný růst HDP
Zdroj: Eurostat
Tabulka 3: HDP na obyvatele v paritě kupního standardu
Zdroj: Eurostat
Graf 1: Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele
Zdroj: Eurostat, graf MPO
Tabulka 4: Produktivita práce
Zdroj: Eurostat
Produktivita práce ČR (měřená výší HDP na pracovníka v paritě kupního standardu) se
zvýšila vůči průměru EU-25 podle údajů Eurostatu z 58,5 % v roce 2000 na téměř 69 %
v roce 2005. Úroveň produktivity práce v ČR (2005: 68,9 %) je však nižší než úroveň HDP na
obyvatele (2005: 73,3 %). Tato skutečnost je dána vyšší mírou zaměstnanosti v ČR ve
srovnání s průměrem EU-25. Míra zaměstnanosti v ČR se však dlouhodobě snižuje a začíná
se přibližovat průměrné úrovni EU.
Dosažená úroveň produktivity práce je z části dána specifikami transformačního procesu v České republice, který byl poznamenán snahou zachovat zděděné produkční kapacity, a to i v těch oborech, které mají obecně nižší rozvojový konkurenční potenciál nebo nemají dostatečnou kapitálovou sílu. Komparativní analýzy dále ukazují, že zaostávání produktivity je zatím zpravidla výraznější u složitějších výrob než u produktů pocházejících z jednodušších výrob textilního, oděvního a potravinářského průmyslu, kde se rychleji podařilo snížit podíl jednodušších výrob.
Růst produktivity práce v českém průmyslu je patrný především u podniků se zahraniční 17 účastí. V současné době převyšuje úroveň produktivity práce těchto podniků, měřená přidanou hodnotou, (podle statistických dat za podniky se 100 a více zaměstnanci) úroveň celého průmyslu o více než 20 % a ve zpracovatelském průmyslu jsou tyto podniky lepší o 33 %. V produktivitě práce budou hrát podniky se zahraniční účastí rozhodující roli i do budoucna a to svou kapitálovou silou, flexibilitou svých produkčních i inovačních aktivit a vazbami na zahraniční trhy. Výrazně příznivější parametry rentability umožňují těmto podnikům navíc krýt svůj rozvoj z reinvestic zisků bez potřeby dalšího kapitálu ze zahraničí.
Při mezinárodní komparaci odvětvových, resp. oborových úrovní produktivity práce je sektor podniků se zahraniční účastí značně pod průměrem produktivity práce vyspělých států. Je to důsledek strategie zahraničního kapitálu vstupujícího do české ekonomiky.
Základním předpokladem reálné konvergence (přibližovat se průměrné úrovni HDP na obyvatele v EU a snižovat tak mezeru v úrovni důchodu na obyvatele a sbližovat tím životní úroveň) je docilování rychlejších temp růstu HDP před průměrným růstem v EU. Zatímco ve druhé polovině 90. let byl hospodářský růst ČR nejpomalejší ze skupiny nových členských zemí EU ze střední a východní Evropy, po roce 2000 předstihla ČR v tempu přibližování se úrovni EU takové země, jako Polsko, Slovensko a Slovinsko.
